Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Deržmíšek, Pavel ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
- vyzdvihuji sjednocení prostorů předpolí - poskytuji zcela jiné prostorové prožitky - vytvářím místa tak silná, jako zhrada sama
Reinventarizace dřevin v Libosadu v areálu ČZU v Praze a vytvoření digitalizované mapy tohoto areálu
Rezková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce má dvě části. V literární rešerži se zabývá rozborem různých nenahraditelných úloh zeleně v městském prostředí, specifiky její výsadby a péče, typizací vegetačních ploch v sídlech a v neposlední řadě důležitostí její právní ochrany. Druhá část rešerže je věnována Libosadu v kampusu České zemědělské univerzity. Jsou zde popsány geologické, geomorfologické, pedologické a klimatické podmínky lokality a historie vzniku Libosadu. Také je zde popsána metodika profesora Machovce z roku 1982, která byla použita ke sběru inventarizačních dat v Libosadu ČZU. Praktická část se zabývá samotnou reinventarizací dřevin a trvalkových záhonů v Libosadu ČZU. Práce byla založena na již proběhlých inventarizacích v předchozích letech. Metodikou prof. Machovce z roku 1982 bylo provedeno měření všech listnatých stromů, keřů, jehličnatých dřevin a trvalek. Veškeré údaje byly zaznamenány do inventarizačních tabulek a všechny jednotky byly zakresleny do souboru v programu Auto CAD. Výstupem byly tři výkresy: mapa Libosadu se zákresem rostlin s přiřazeným speciálním kódem každé jednotce, inventarizační mapa s grafickým znázorněním sadovnické hodnoty a průmětu koruny a orientační mapa Libosadu. Dále byla provedena fotodokumentace, která byla následně vložena do interaktivní tabulky na veřejně přístupném webu mapserver. V Libosadu bylo zaměřeno celkem 2045 jednotek rostlin ze 78 čeledí. Nalezneme zde 137 kusů listnatých stromů v 23 rodech, 643 jednotek listnatých keřů v 83 rodech, 867 kusů jehličnatých dřevin v 23 rodech a 398 jednotek trvalek a travin ve 109 rodech. Mezi listnatými stromy je nejpočetnějším rodem Acer s 34 kusy, z listnatých keřů je to rod Rosa s 54 jednotkami a jehličnanům jednoznačně vévodí rod Pinus se 164 jednotkami. Vzhledem k juvenilnímu stadiu v převážné části sbírky je libosad ve velmi dobrém stavu s převládající sadovnickou hodnotou III. třídy (1188 jednotek), následováno II. třídou 319 jednotek), IV. třídou (82 kusů) a I. třídou (52 kusů).
Reinventarizace dřevin Libosadu v areálu ČZU a zakreslení do digitalizované mapy této části areálu ČZU
Dvořáková, Pavlína ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inventarizací dřevin Libosadu v areálu České zemědělské univerzity v Praze. Součást inventarizace je zanesení inventarizovaných dřevin do digitalizované mapy v programu AutoCad a vytvoření její tabulkové části. Další částí je fotodokumentace dřevin a vložení těchto fotografií na mapserver.cz. Literární rešerše pojednává o zeleni, její funkci a významu, porovnává rozdíly mezi botanickými zahradami, arboretem a školními zahradami. V části materiálů a metod se hovoří o areálu České zemědělské univerzity a Libosadu, jeho historii a přírodních podmínkách. Dále je zde rozepsána metoda inventarizace dřevin dle Machovce (1982), která byla zvolena ve vlastní části inventarizace a reinventarizace. Podklady pro aktualizaci inventarizační mapy a její tabulkové části byly získané od předchozích studentů. V prvé řadě bylo třeba aktualizovat půdorysné zobrazení mapy v místech, kde došlo ke změnám. Poté byly zinventarizovány nově vysázené dřeviny, které byly zaneseny do mapy a jejich údaje do tabulkové části. V poslední řadě kontrola celkového stavu areálu v porovnání s mapovými podklady, tj. odstranění odumřelých dřevin, kontrola inventarizačních údajů, především u rychle rostoucích dřevin, dominant, dřevin s výrazně dobrým nebo naopak špatným zdravotním stavem. Výsledky ukazují, že v současné době se v arboretu Libosad nachází 1505 zinventarizovaných kusů dřevin a jejich porostů a 349 trvalkových porostů. Počet taxonů se pohybuje okolo 1000 druhů dřevin a jejich kultivarů a 300 variet a kultivarů trvalkových a travinných porostů. Celkem se v arboretu nachází 350 druhů dřevin, zastoupených ve 105 rodech. Sadovnická hodnota převládá ve 3. klasifikační třídě, následuje 2., 4. a 1..
Reinventarizace dřevin areálu ČZU a vytvožení digitální mapy areálu ČZU
Petříček, Jiří ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Inventarizace dřevin v Libosadu. Digitalizace mapy Libosadu.
Zhodnocení současného stavu "Libosadu" v areálu ČZU a koncepce budoucího využití
Holmanová, Simona ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést zhodnocení současného stavu Libosadu v areálu ČZU a vytvořit koncepci budoucího využití. Téma práce bylo vybráno v návaznosti na mou bakalářskou práci, která se zabývala reinventarizací dřevin Libosadu. Na základě podkladových dat reinventarizace, které jsou přiloženy v této práci a inventarizací konaných v letech 2010-2015 byl vypracován projekt budoucího využití. V řešeném území se nachází 7715 jednotlivých zástupců, z čeho jich je 1115 ovocného charakteru s možností alternativního využití (14 %). Ze zástupců ovocných stromů je zde nejvíce zastoupen rod Prunus s 15 kusy (65 %), Sorbus s 3 kusy (13 %) a Malus se 2 kusy (9 %). Z ovocných listnatých keřů se v areálu nachází největší počet dřevin z rodu Rosa (237 ks), poté rod Chaenomeles (86 ks) a rod Hippophae (66 ks). V poslední řadě jsou zastoupeny i jehličnany s jedlým plodem, druh Taxus baccata se 164 jedinci (64 %) a Juniperus communis s 92 jedinci (36 %). Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvořit naučnou stezku se zaměřením na ovocné dřeviny s jedlým plodem. Záměrem návrhu bylo zvýšit povědomí o známých i neznámých dřevinách, poukázat na jejich léčivé účinky a způsob využití. Tímto počinem zvýšit návštěvnost a povědomí o univerzitním arboretu. Ke konceptu budoucího využití patří i doporučený seznam dosadby dřevin s jedlými plody. V případě dosadby 93 kusů ovocných dřevin by došlo ke zvýšení jejich celkového počtu o 2 %. Při návrhu naučné stezky bylo třeba zabývat se věcmi do detailu. Ať už se jednalo o výběr vyhovující firmy, která by zajistila dodání a instalování naučných panelů, tak zajištění vhodného dodavatele specifických dřevin určených k dosadbě. Ve výsledné fázi bylo vytvořeno 18 naučných tabulí s autentickými perokresbami, příslušným textem a trasa naučné stezky byla vyznačena do mapy. Pro uskutečnění stezky s názvem Naučná stezka: Vnímej krásu všemi smysly a poznej svoji ovocnou dřevinu byla vytvořena ekonomická rozvaha. V rámci práce bylo vytvořeno několik grafů, které hodnotí současný stav vegetace z odlišných hledisek. Nedílnou součástí práce byly inventarizační tabulky, zpracované programem Microsoft Excel. Diplomová práce obsahuje vytvořenou mapu naučné stezky a mapu současného stavu dřevin, která byla vytvořena v programu AutoCAD, jenž je součástí textu práce a lze ji najít i na přiloženém CD. Součástí je také fotodokumentace na mapserveru.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Deržmíšek, Pavel ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
- vyzdvihuji sjednocení prostorů předpolí - poskytuji zcela jiné prostorové prožitky - vytvářím místa tak silná, jako zhrada sama

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.